Zelí

První zprávy o jeho pěstování pocházejí z antického období ze Středomoří, kdy už byly známy i jeho různé formy. Konzumuje se jak v čerstvém stavu (saláty), tak i tepelně upravené nebo kysané. V moderní výživě klesá konzum tepelně upraveného zelí ve prospěchčerstvých salátů. Obliba velmi zdravého kysaného zelí se zachovává v německy mluvících zemích i u jejich sousedů, včetně ČR. Existuje mnoho druhů a odrůd zelí a podle období sklizně je dále dělíme na jarní, letní, podzimní a zimní odrůdy. Tato košťálovina, která je na trhu běžně k dostání, je nejen nejoblíbenější zeleninou u nás, ale v celé střední Evropě. Vždyť nás zásobuje, a to hlavně v zimních měsících, důležitým vitamínem C. Obsahuje také vitamíny skupiny B, K, PP a mnoho nerostných látek, pro které bychom měli této chutné zeleniny využívat co nejvíce.

Zelí působí dieteticky, podporuje trávení. Velký zdravotní význam má kysané zelí svým obsahem vitamínu C, antivředového faktoru, kyseliny mléčné a řady dalších cenných látek. Pojídání zelí bývá považováno za prevenci rakoviny trávícího ústrojí. Zelí podporuje imunitní systém a zabíjí nežádoucí bakterie.

NUTRIČNÍ HODNOTA:
V čerstvém stavu obsahuje 8,2% sušiny, 1,6% bílkovin, 0,3% tuku, 3,1% hrubé vlákniny, 6% glycidů,0,67% popelovin. Z minerálních látek obsahuje 530 mg Ca, 8,9 mg Fe, 220 mg Na, 160 mg Mg, 270 mg P, 2300 mg K, 1,9 mg Zn, 650 mg S. 1000 g -1. Z vitamínů 550 mg C, 4 mg E, 3mg B12, 1,5 mg B6, 3 mg B 12.

 

 

Salát Coleslaw podle pana Cuketky (cuketka.cz)

 

Celé to není žádná věda, je to jen nakrouhané zelí s troškou cibule a mrkve + koření + smetana a majonéza.  Já pro vás mám svoji variantu takového základu, se kterým můžete dále různě experimentovat a přidávat si do něj co se vám zlíbí. Na tento základ budete potřebovat:

  • menší hlávku bílého zelí
  • malinkatou cibulku
  • dvě mrkve
  • dvě lžíce cukru
  • ocet, citronovou šťávu
  • drcený pepř a sůl

Postup je následující:

  • očistěte hlávku zelí
  • vemte co největší kudlu a nakoruhejte to zelí na cimpr-campr
  • to do větší mísy a k němu na drobno cibulku a nastrouhané mrkve
  • přidat dvě lžíce cukru, pepř, sůl
  • okyselit podle vaší chuti (já použil dvě lžíce vinného octa a lžíci šťávy z limetky)
  • vše důkladně promísít

Tolik k základu, se kterým můžete dále po částech experimentovat, anebo ho můžete celý šoupnout do ledničky, než se rozmyslíte. Osvědčily se mi dvě variace tohoto základu. První je v podstatě klasický coleslaw protože k této základní směsi (od které si část odložíte do misky) přidáte smetanu a majonézu. Dávkování nechám na vás, ale doporučuji – šetřete obojím. Tato těžší varianta je výborná zejména po cca dvoudenním odležení v lednici.

Druhá varianta spočívá pouze v přidání kvalitního extra virgine olivového oleje. Nic víc, nic míň – maximálně tak odležet. V podstatě už to není coleslaw, ale jiný podobný a srovnatelně osvěžující salát.